Na co jsme hrdí

Nestavíme vzdušné zámky, neopakujeme prázdné fráze, neslibujeme nesplnitelné. Naše řešení pro kraj, naše nabídka vést jej vychází z našich nejlepších zkušeností, z naší vlastní práce a z jejích výsledků. Nic víc, nic míň.

Jihomoravské inovační centrum a CEITEC

„Nebýt evropských peněz, nebýt 120 miliard korun, které se nám podařilo získat pro kraj a město Brno, neměli bychom zde ani JIC, ani CEITEC, špičková pracoviště světové úrovně,“ říká náměstek hejtmana pro oblast školství, vědy, výzkumu, inovací, marketingu a smart regionu Jan Vitula. Tady se rodí budoucí prosperita našeho kraje, zde mohou vyrůstat mladé talenty. Probíhá zde jak světový vědecký výzkum zavedených firem a expertů zvučných jmen, tak zde mohou zkoušet svá inovativní řešení startupy. Z této líhně vyšly takové hvězdy, jako je například celosvětový vyhledávač letenek kiwi.com. A to vše umožnilo, aby se dnes Brno ucházelo o titul Hlavní evropské město inovací 2020.

Vzdělání pro budoucnost, to je (nejen) FABLAB

Co je FabLab? Skvělá pojízdná high-tech dílna pro školy. Studenti si zde mohou vyzkoušet hity jako 3D tisk, roboty, lasery a další futuristické technologie. "Takto si představujeme vzdělání pro budoucnost a takovou formu budeme i nadále podporovat. FabLab se nám podařilo pořídit jako součást JIC, Jihomoravského inovačního centra, a její kapacita je rezervována na měsíce dopředu", říká Jan Vitula

"Budoucnost ale nevidíme jenom v převratných technologiích. Nezbytná je i znalost vlastních kořenů, vlastní historie a zejména dějin vlastního národa ve 20. století, na které se při výuce často zapomíná. Proto pořádáme besedy se studenty, setkání s bývalými politickými vězni, aktivně podporujeme sdružení Post Bellum – paměť národa pro 21. století", dodává Michal Doležel.

Moderní vlaky, nová nádraží, rychlé tratě

Dnes máme v kraji docela dobře fungující IDOS, integrovaný dopravní systém. Pořídili jsme nové vlaky, které dopraví cestující do dopravních uzlů, kde na vlaky navazují autobusy. Co jsou však platné moderní vlaky, když chybí rychlé koleje a pohodlná nádraží. Nemluvíme o šinkansenu, ale o obnově a elektrifikaci tratí pamatujících císaře pána. Tratě jsou však v rukou státu, konkrétně Správy železnic. "Proto považujeme za náš skvělý úspěch nové nádraží s dopravním terminálem v Židlochovicích, první v naší zemi po čtyřiceti letech", říká Jan Vitula. Další na řadě by mělo být Znojemsko. Ani třicet let od revoluce nestačilo k tomu, aby měl znojemský region odpovídající železniční spojení s krajským městem. Například elektrifikace trati do Moravského Krumlova by umožnila nejenom cestovat novými elektrickými soupravami, ale i zkrátit dnešní hodinové cesty na polovinu. To by přineslo nepočítaně efektů – méně aut na silnicích, větší mobilitu lidí při hledání nové práce, snížení tlaku na bydlení v Brně, méně stresu, více volného času a zejména ekonomickou prosperitu celého regionu. Nyní se připravuje na tuto trať studie. "Vynaložíme veškeré úsilí, aby nezůstalo pouze u ní", říká Tomáš Třetina. A Jiří Kacetl dodává: "Výzvou, na které usilovně pracujeme, je také obnovení trati ze Znojma do Rakouska. Hranic už bylo dost".

Zdravé sídliště, zdravé město, zdravá krajina

V Brně se nám podařila řada skvělých realizací, které mohou sloužit jako model pro celý kraj, jako řešení odpovídající 21. století. Představte si jedno takové trochu omšelé klasické panelákové sídliště, jakých je v kraji celá řada. Ale tohle se proměnilo k nepoznání. Domy jsou kvalitně zatepleny, mají zelené střechy, které zadržují vodu a ochlazují vzduch v horkých dnech, dešťovka napájí nové jezírko, ve kterém kvetou vodní květiny. Namísto unavených vyšlapaných trávníků jsou zde kvetoucí louky a stará kotelna se brzy změní na futuristické společenské centrum – to je dnešní Nový Lískovec. Právem posbíral řadu cen a paní starostka také. A podobně také rozkvetla další místa v Brně – třeba Juliánovské náměstí v Židenicích, kde se zeleň zalévá dešťovkou, nebo židenické sportovní centrum Bzzzukot… A co mimo krajské město? V médiích se často připomínají minulé zásahy do krajiny, odvodňování polí, napřímené toky. Zde se daří našim odborníkům ozdravovat řeky a napravovat minulé omyly. Příkladem je třeba navrácení meandrů na řeku Dyji, na Svratce se připravuje revitalizace řeky a jejího okolí, která má evropská měřítka. "Revitalizace Dyje je navržena na významnou environmentální cenu", říká s hrdostí David Veselý.  K tomu můžeme připočíst biokoridory kolem Hustopečí nebo plán na výstavbu mrtvého ramene řeky Svratky v Židlochovicích a řadu dalších realizací. Ano, tohle jsou výsledky práce našich kandidátů. Tohle jsou příklady a inspirace pro celý kraj. Proč by v blízké budoucnosti kraj nemohl být uhlíkově neutrální? Změna dosavadního přístupu je podle odborníků jediný způsob, jak v budoucnu obstát.

Pomáhat potřebným - to není slabost

"Nezřídka slýcháme ve veřejné diskusi myšlenku, že pomáhat se má jen těm, kteří si to zaslouží. Zajímavé ale je, že v naší zemi, která se tak často ohání křesťanskými kořeny, málokoho napadne, že naši pomoc nejvíce potřebují i ti, kteří si ji z našeho pohledu nejméně zaslouží. Protože kdyby takto přemýšlel ten, na něhož se odvoláváme, tak se ještě pořád v chrámech klaníme medvědím lebkám. Nemyslíme si, že pomáhat potřebným a slabým je slabost, naopak. Proto jsme v Židlochovicích úspěšně vyzkoušeli a zavedli speciální program pro práci s potřebnými, v němž nechybí ani pomoc psychologa. Proč by takovýto přístup neměl být běžný v celém kraji?" ptá se Jan Vitula. A co na to oni sami, ti slabší a potřební? „Jsem šťastná a můžu být sama sebou“

Úcta ke kulturnímu dědictví a vlastní historii

Ochrana našeho kulturního dědictví patří mezi naše stálé priority. Několik příkladů za všechny: město Moravský Krumlov koupilo zdevastovaný zámek na svém okraji a nákladně jej opravuje. Již brzy bude zámek staronovým domovem slavné Muchovy Slovanské epopeje. Starosta Tomáš Třetina o tom říká: „Kdybychom se rozhodovali jen rozumem, nejdeme do toho. Ale máme srdce a nemůžeme dopustit zničení tak nádherné památky.“ Podobně Petr Kunc, místostarosta MČ Brno-Židenice, uvádí: „Konečně po letech budeme moci investovat 27 milionů do obnovy nádherné smuteční síně, díla architekta Ivana Rullera. Krásná památka, která si zaslouží naši pozornost. Povedla se rekonstrukce Dělnického domu, podobně uvažujeme o citlivé rekonstrukci funkcionalistických městských lázní a o dalších památkách, například sokolovnách. Obnova historických objektů, připomínání si neradostných událostí, jež měly být zapomenuty, to máme společné s Michalem Doleželem.“ Michal Doležel k tomu dodává: „Podpora projektům, jako je Paměť národa, patří k mým stálým prioritám.“ V této souvislosti nezapomínáme ani na takové „drobnosti“, jako jsou lidové kroje a lidové zvyky a jejich navracení do života tam, kde byly zapomenuty. Své k tomu mohou říci třeba Ondřej Hýsek, Jiří Kacetl nebo Hana Potměšilová.

 
 
 
 
 
 

zadavatel: Spolu pro Moravu   zpracovatel: Burian Produkt, s.r.o.