Tvrdit, že "chceme motýle" a přitom drancovat krajinu, to nejde dohromady

Jasno v tom má soukromý ekozemědělec a viceprezident Evropské rady mladých zemědělců Tomáš I. Fénix. O hospodaření šetrném k přírodě mluví z vlastní zkušenosti. Ekologický rodinný statek Ochsen, který se nachází na Znojemsku poblíž hranice s Rakouskem, patří mezi příklady skvělého skloubení zemědělské výroby a odpovědnosti vůči životnímu prostředí.




Hospodářství Ochsen vzniklo roku 2012 v Hrušovanech nad Jevišovkou v místě zvaném kdysi Ochsenstall. „Tento místní název je i jedním ze zdrojů jména, které jsme si zvolili. Pořídili jsme si s partnerem původně jen zahradu, na kterou jsme chtěli jezdit za tichem a fyzickou prací z vídeňského bytu. Již v tom samém roce jsme ale rozpoznali povolání k péči o historií a nešetrným zemědělstvím velmi nešťastně poznamenaný kraj. Prvních pět let jsme bydleli v bývalé parní pumpě hrušovanského nádraží, v současnosti sídlíme v majeru v sousedních Pravicích,“ vzpomíná na začátky ekologického statku Tomáš Fénix.


Zdejší statek koupili od podniku patřícímu Agrofertu, zachránili jej před stržením a postupně jej obnovují jako hospodářství i jako místo pro setkávání a kulturní akce, stejně jako moderní a udržitelné bydlení. Hospodaří v současnosti asi na 50 hektarech půdy. Jedná se převážně o staré vysokokmenné sady, nové sady, které vlastníma rukama založili, staré vinohrady, louky, mokřady či lužní les. Pěstují stromové ovoce, od třešní po jablka a sami zpracovávají. Chovají taky slepice na vajíčka a kozy na mléko.





„Hospodaříme ekologicky, to znamená bez umělých hnojiv a jedovatých postřiků. Znamená to někdy mírně nižší výnosy, ale hlavně mnohem více práce při péči o pozemky. Zaměstnáváme tak více místních lidí na pestrou škálu činností. I když je poměrně těžké sehnat spolupracovníky, kteří by chtěli pracovat v zemědělství trvale, vždycky najdeme dost brigádníků i dobrovolníků, kteří to s námi společně zvládají,“ říká mladý zemědělec, který sice pochází z města, ale sedláckou tradici má v krvi. Jako viceprezident Evropské rady mladých zemědělců v. v. a současný zástupce ASZ, organizace rodinných statků z českých zemí, u evropské zemědělské asociace COPA-COGECA připomíná, že státní zemědělská politika je té evropské bohužel stále velmi vzdálená. Snaží se jí navíc oponovat optikou 80. let, kdy se zde bojovalo o zrno a krajina se planýrovala. To se ale může změnit.


„Kraj může výrazně pomoci, když bude podporovat ekologické a místní rodinné statky, třeba nákupem potravin, pomocí s rozvojem infrastruktury, výkupem půdy určené pro ekologické účely či propagací regionálních potravin. Může také využít svou legislativní iniciativu a pokusit se změnit celostátní pravidla v parlamentu,“ vysvětluje.




V místě, kde Tomáš Fénix ekologicky hospodaří, dnes končí vlak z Brna. Přitom tudy kdysi projížděl až do Vídně. „Na propojování regionů navzdory hranicím je postaveno i naše podnikání. Máme zákazníky, spolupracovníky, kamarády i rodiny v Rakousku, na Moravě i v Čechách. Bolestivou minulost, kdy byla zdejší původní populace z velké části vyhnána jen na základě jazyka, zatímco nová populace byla obelhávána a udržována ve strachu komunistickým režimem za ostnatým drátem, budeme ještě muset zpracovávat. Když se k ní ale postavíme čelem, můžeme leccos společně posunout dopředu. Pravidelná setkání rodáků s dnešními obyvateli na našem statku ukazují, že to jde", dodává nadějně Tomáš Fénix.


Starost o životní prostředí a propojování uměle rozdělených regionů patří mezi priority Spolu pro Moravu. Náš kandidát David Veselý se zasadil například o obnovení přirozeného koryta řeky Dyje (odkaz Veselý), Tomáš Třetina a Jiří Kacetl dlouhodobě prosazují lepší dopravní spojení do sousedních regionů.



Foto: Tomáš I. Fénix


224 zobrazení

zadavatel: Spolu pro Moravu   zpracovatel: Burian Produkt, s.r.o.