Matouš Vencálek

religionista, publicista, předseda Strany zelených v Jihomoravském kraji

Mým cílem je, aby naše vzdělávání skutečně připravovalo na život ve 21. století, aby metody výuky i hodnocení byly v prvé řadě stimulující a motivující, aby naše učitelky a učitelé byli kvalitně připravení a ohodnocení a aby oni ani ředitelé a ředitelky nebyli zahlcení zbytečnou administrativou, ale mohli se věnovat tomu podstatnému – výuce a řízení škol. 


Od roku 2009 jsem členem Strany zelených, působil jsem v celostátním předsednictvu strany a nyní jsem předsedou krajské organizace Strany zelených na jižní Moravě. Pracuji ve vedení odborné sekce Strany zelených pro vzdělávání a vědu, jsem členem Komise pro výchovu, vzdělávání a sport Rady Jihomoravského kraje a také Komise výchovy a vzdělávání Rady města Brna.


Pokud však je něco důležitějšího a palčivějšího než vzdělávání, je to životní prostředí a klima. Dopady postupujících změn klimatu jsou u nás umocňovány dlouholetým nešetrným hospodařením s půdou, vodou a krajinou, a tak je dnes většina naší zemědělské půdy ohrožena vodní nebo větrnou erozí, trpíme extrémním suchem nebo naopak záplavami, protože půda není schopná zadržet vodu, za posledních 25 let u nás vyhynuly tři čtvrtiny veškerého hmyzu, zmizela třetina polního ptactva a patnáct procent lesního ptactva, a to především kvůli intenzivnímu zemědělství a používání chemie v něm. Naše lesy nejsou dostatečně odolné a naše města jsou v létě rozpálená a vyprahlá. S tím vším musíme společně něco udělat.


Vystudoval jsem religionistiku na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Na univerzitě nyní jako doktorand učím, bádám, píšu, snažím se popularizovat vědu v médiích a přednáším na konferencích po celé Evropě. Jako začínající vědec se především ze sociologického a psychologického pohledu zabývám náboženstvím a tím, jak ovlivňuje jednotlivce a společnost. Při svých zahraničních cestách se ale mimo jiné snažím sbírat inspiraci pro fungování vzdělávacího systému, infrastruktury, veřejné dopravy či veřejného prostoru a tyto příklady dobré praxe přenášet k nám.


Za svou rodnou hroudu pokládám dvě místa – tím jedním je Brno, v jehož bohunické porodnici jsem se v revolučním roce 1989 narodil a kde jsem strávil většinu svého života. Město s jedinečnou atmosférou, které je dost velké na to, aby poskytovalo veškeré vyžití, kulturu, služby či kvalitní vzdělání, a zároveň dost malé na to, abych při procházce centrem mohl potkat alespoň tři známé či kamarády a mohl s nimi na chvíli zapadnout do některého z bezpočtu barů či kaváren. Tím druhým jsou Veverské Knínice – víska v nádherné krajině mezi Údolím Bílého potoka a Podkomorskými lesy, kde krátce žili mí rodiče v době, kdy jsem se narodil, kam celý život rád jezdím a kde jsem později také několik let žil. Nyní žiju s partnerkou opět v Brně a máme dvě úžasné děti.


facebook

tel. 603 931 205

zadavatel: Spolu pro Moravu   zpracovatel: Burian Produkt, s.r.o.